Březen 2011

matějská... oujé

28. března 2011 v 16:23 | Pavelondra
jeden den šílence...
Minulý týden v sobotu ráno bylo v Brně hnusně. Navzdory tomu jsem vstal už v půl sedmé a začal štrachat po bytě. V hlavě se mi pořád honila myšlenka "jet na matějskou nebo zůstat v teple"
vidina celého dne stráveného ve sněhu a dešti, aspoň to tvrdilo počasí, mě moc netěšila, na druhou stranu jsem si říkal, matějská je jednou do roka, třeba bude hezky.
A tak jsem nakonec vyrazil směr Praha. Ve vlaku byla nuda, z části to sice zachránilo prolézání zpráv na twitteru a jemu podobných službách, ale tři hodiny cesty jsou přece jen tři hodiny a tak jsem značnou dobu hlavně prospal.
V Praze jsem čekal na kamaráda asi 20 minut, sice byla zima, ale huráááááá! nesněžilo. PPak se z dálky ozvalo nadšené: "Nazdar kocoure..." no to mi bylo jasné, že jsem se dočkal, "ne opravdu teplej nejsem," jen jsme s kamarádem trochu ulítlí.
Vydali jsme se tedy vstříc odpoledni. Navzdory zimě bylo na matějské docela narváno. Naši spanilou jízdu jsme zahájili na centrifuze, kterážto atrakce je jedna z mých oblíbených. Poté dostal Davidův kammarád, který s námi taky byl chuť na párek v rohlíku. Jen upozornění, na pražském výstavišti si párek nekoupím ani za boha, 20 Kč za tohle je fakt síla.
Pak jsme pokračovali. Centrifuga byl jen rozjezd, další atrakcí byla horská dráha cyklon, kravál to dělalo šílenej, házelo to s náma doprava doleva a ty dva kopce dolů, ty stály přátelé fakt za to.
Jedeme dál. Po cyklonu a pár cigaretách nás čekala třída uplně jiná, vlezli jsme na sound machine. To už měl David i kameru a vše náležitě komentoval... co jsme tam na sebe řvali tu prezentovat nebudu, blbli jsme šíleně, ostatně to je vše na videích.
Atrakce samotná byla nářez, lítalo to nahoru, dolů, doprava i doleva a to i hlavou dolů. A celé to jelo docela dost dlouho... paráda.
A pak to přišlo i na mě, co by to bylo za pouť, kdybych si na ní nedal vychlazené pivo. Bylo už i docela hezky, vylezlo sluníčko, tak se pilo dobře. Nutno podotknouti že ta servírka byla pěkná potvora, pěny v tom pivu bylo, že až přetékalo, ale zbytek kde nic tu nic.
Po téhle pauze jsem sám zavítal na atrakci booster, také létala hlavou dolů, ale bylo to tak rychlé a bylo zde tolik odstředivé síly, že to ani nebylo poznat. Takovou rychlost jsem přátelé už dlouho neviděl, těch peněz nelituju.
Poté byla další pauza a já neměl na práci nic jiného než si spustit foursquare a checknout se přímo na matějské... jinak jsem zjistil, že lidí s foursquare na matějskou asi moc nechodí, těch checkinů tam bylo velmi velmi málo.
Následovala atrace rock it, něco podobného jako sound machine, jen to trochu víc házelo.
Poté jsem sám chtěl vyzkoušet atrakci soundjet, nechoďte na ni, za 80 Kč je to pěkná blbost, něco jako větší lochneska, možná trochu rychlejší.
Závěrem jsme navštívili atrakci break dance, kterou znám již z minulých poutí, ta se mi líbila jako vždy, zplašená točící se autíčka, co s vámi hází všemi směry fakt miluju.
Pak už následoval jen přesun na hlavní nádraží, díky chvíli času i check in na foursquare a odjezd domů.
Ve Vlaku jsem pak potkal čtyřčlenou partu ožralýjch dospělých, kteří neměli nic jiného na práci, než mě vytáhnout na pivo ta 80 Kč do jídelňáku... už nikdy více.
Byl to vyvedený den a těším se, až si to za rok zopáknu.